Proč právě Italáček? – Italský chrtík

Piccolo Levrielo Italiano

nebo také mezinárodně vžitý název

Italian Greyhound

 

Moje požadavky:

vzhled: Malý,krátkosrstý,hladký,barevně variabilní  ,elegantní a “chovací"

povaha: Přítulný,jemný,citlivý,veselý,rychlý,inteligentní

 

Přesně to všechno Italáčci mají

Velikost  32-38 cm

Váha 3- 5 kg

Srst  krátká , jemná, lesklá ,téměř bez  línání a zápachu

Barva od světle žluté(isabel) ,všechny odstíny hnědé ,šedé ,modré až po černou.

Je elegantní v chůzi, rychlý v běhu ,čilý,dovádivý , vysoko skákající při hrách a pokud něco chce, také velmi  vynalézavý

vždy toužící po vaší náruči a pohlazení ,mazlivý a citlivý.

Vítací rituál-

 jedna nepopsatelná radost,vzhledem k temperamentu, hrozící až katastrofou

 

 

Informace o plemeni - F.C.I. standard č.200  klasifikace :skupina 10-chrti

najdete na adrese

http://st.vse.cz/~xcepv03/cz_win/ps_fc200.htm

 

Mnohé webové stránky zkušených chovatelů se zabývají historií plemene,péčí o tato překrásná stvoření a jejich štěňátka.Přiznám se že čerpám z jejich zkušeností ,neboť mi nedělá problém ,že něco nevím.Ostatně jak řekl

 

Marcus Tullius Cicero
Projevem pravé moudrosti je přiznat si, že něco nevíme, když to nevíme.

 

a  ještě jeden citát

 

Michel de Montaigne
Musíš se mnoho učit, abys poznal, že málo víš.

 

Po dvou letech se máme stále co učit a moc nás to baví

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pár důvěrných informací o nás rok 2004

Kdo jsme

na sluníčku

na kamnech

ulovily ještěrku

práce na zahradě

co nám to uteklo

na houpačce

Kde spíme

Máme svou boudičku všude ,kde delší dobu bydlíme

Na cesty a návštěvy bereme přepravku.

Máme tak vždy své místečko,pro nerušený spánek.

Jinak kdekoli kde je teplo.

Co jíme

Dávají nám zásadně kvalitní granule.

Jinak vše co je v dosahu včetně včel a ještěrek.

Že to přináší nemalé problémy je jasné.

Jsme nepoučitelné.

Co nejraději děláme

Přesto,že jsme sestřičky ,jsme každá jiná.

Obecné vlastnosti plemene platí pro obě,jen poměr vlastností je různý.

Meggy

klidná,vyrovnaná,pracovitá,učenlivá

  Molly

temperamentní,emotivní.

Z toho plyne i činnost.

Meggy- mám za sebou již nějaké

výstavní úspěchy

Molly- raději běhám, aportuji a pronásleduji cokoli živého

Obě milujeme vyhřívání na sluníčku,a volný pohyb v přírodě

Co nesnášíme

Vlhko,zimu,nezájem

 

ryby neberou

 

na posteli

 

na peci

vytáhla mrkev

píchla jí včelka

je to hra

 

kdo je vítěz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Náš život s člověčí smečkou na chaloupce 2005

v pořadí:   jídlo,  odpočinek,  zábava,  práce

 

Jídlo

-  granule ,no dobře ,ale když okolo je tolik jiných voňavých věcí.

Na záhonu zrají jahody,co takhle ochutnat?Mňam ,moc dobré. A tady je jich plná miska a nikdo jí nehlídá .Honem do toho než někdo přijde....Zahnaly nás,ale pod rajčaty se něco kmitlo.Je to myš ,nebo ještěrka? Musíme to přece zjistit vyhrabat a sežrat.

           

 

Byla to ještěrka,zbyl nám jen kousek ocásku.Když už není maso,rajčata také nejsou k zahození.

     

 

A co je tohle zelené?Moc velké a vůbec nám to nevoní.Ani to nebudeme zkoušet.

     

 

To taková mrkvička,to je něco jiného.Dívejte se jak nám chutná. A proč jí pracně vytahovat ze záhonu,když na stole a v misce je už i umytá.

      

       

 

Hitem letošního léta bylo pečení koláčů.Když už se to paní konečně naučila,musíme přece pomáhat.Dobře je hlídat,snad aby neutekly.A jak se nám sbíhají sliny.

        

 

Ale když se otevře trouba a všude to voní,to už se opravdu nedá vydržet.

        

 

Grilování je také ohromná zábava ,jen kdyby to nebylo tak horké.

       

 

Na houbách v lese jsme si  moc nepochutnaly. Také různá lesní a luční havěť není nic moc.A jak to dopadlo?

          

Poznáváte mně?

 

To  jsem přece já ,vaše Mollinka,zase mně něco štíplo au au.

 

Doma si dáme raději zbytek Floriánka.Hlavně ten kelímek dobře držet.

V kůlně  jsme našly chycenou myšku.Jak bude asi chutnat?

I s pastí jsme ji přinesly ukázat,ale vzali nám ji.To má pes z toho,když se chce pochlubit.

   

 

Je podzim a trhají se jablíčka.Když se nikdo nedívá ,něco si z koše vezmeme.Je to vážně moc dobré.Odneseme to na druhý konec zahrady,aby nás nikdo nerušil.      Meggy hlídá jablíčka ve váze.

        

 

Maliník dává druhou úrodu.

Na jaře už jsem já ,Meggy, to trhání malin trochu trénovala a je to poznat.

Postup je jednoduchý.Vyhledat,přivonět,ochutnat a opatrně obrat,aby nespadly.

     

 

     

 

Mollinka našla plnou misku a tak honem do toho,než na nás paní přijde.

Nevadí,že je nám potom špatně a blinkáme zrníčka s červenou šťávou.

Druhý den  jdeme zase hledat něco dobrého.

 

Odpočinek

Máme sice svojí boudičku,ale jen na noc.Ve dne,pokud je chladno jsme nejraději pod dekou na pohovce.

 

        

 

Konečně se mně podařilo vystrnadit Míšánka z pelíšku.Co na tom že se do něj tak,tak vejdu ,hlavně že je v něm teplíčko.No co koukáte Míšánek se urazil a odešel na druhou pohovku.

         

Paní se zlobí a tak jsem se pro změnu urazila já.Zaujala jsem prudce elegantní polohu na peřináči a všechno bylo odpuštěno.No není to báječné.

 

Zábava

Dostaly jsme na hraní nový balon.Honit ho po zahradě je opravdu zábava. 

Máme sice rády teplo,ale co je moc to je moc.Jdeme poprvé vyzkoušet vodu do bazénu.Já Meggy jdu samozřejmě první ,Mollinka druhá.Ve vodě se nám moc líbí.Plaváním stylem čubička a povalováním na vyhřátém lehátku pak trávíme každý horký den.

              

 

      

      

 

Další úžasnou zábavou pro nás jsou  vycházky do lesa a do přírody vůbec.

Vždy je to velká zkouška poslušnosti.Cvičíme přechod přes padlý kmen,ale stále nás něco rozptyluje.Les je plný neznámých vůní a zvuků a tak už se nemůžeme dočkat ,až dostaneme volno .

                 

A co potom takové cesty k pramenům  potůčků,to je teprve to pravé.Na poli jsme jak na závodní dráze.Vylezeme i do rozsochy mohutné vrby s mnoha kmeny, pod kterou v údolí pramení potůček protékající vesnicí.

        

 Pramen v lese je upravená studánka s pitnou vodou pro lesní dělníky.Všude kolem je spousta stop divočáků a vysoké zvěře .Musíme být  stále ve střehu.

                

Další prameniště má přímo pralesní charakter.Lákají nás vyšlapané cestičky dolů svahem kam chodí zvěř pít.Svah je prudký a bahno dole dost mokré. Samozřejmě jsme se obě pěkně zabahnily ,ale vůbec nám to nevadí.

     

        Trochu se stydím,když mně paní hubuje,ale za ty zážitky to stojí.Na protějším svahu se objevil jelen.Snad,že je tak velký,nebo že už je v lese šero, nebo jsem unavená,jen sedím a koukám .

Ještě večer zasněně hledím z okna.Někdo tam totiž chodí.

         

Ráno jsme zjistily ,že ten někdo se schoval pod podlahu altánku.

           

Vyhnat ho dalo trochu práce.K jídlu to není,jako balon se to také neosvědčilo a tak alespoň oškubeme zelené lístečky svlačce.

        

Poprvé vidíme ježka a jeho nezájem nás dost rozčiluje.Strkáme do něj,  taháme za bodlinky a on nic.Občas se píchneme a musíme trochu zanadávat.Asi jsme to s tím hlukem trochu přehnaly,přišla paní a dala ho do košíčku.Však my si ho pohlídáme.

        

Jak se ukázalo,vůbec se nebojí.Jsme z toho trochu zmatené a udržujeme si odstup.

                

Když tak krásně pózuje na foto,zkouším mu dát pusinku.Zase jsem se píchla a vážně se naštvala.Zlobily jsme se tak moc,že nám ho nakonec odnesli ze zahrady.

          

Nevadí,najdeme si jinou zábavu.Přivoníme ke květinám,zaženeme kočku ze sousedství,pomůžeme pánovi při opravách a paní s výrobou okénka.

                         

A práce?...Ta počká .Ostatně na výstavách si nevedu tak špatně.