druhý rok na zahrádce

Jaro 2005      minulý rok 2004  

Rok utekl a zase svítí sluníčko , čeká nás všechny  krásná příroda , práce a.........kamarádi.                     

Kvetou sněženky  a provádíme další čištění pozemku. Kopřivami zarostlá hromada jsou ve skutečnosti další kameny ze zbořeného sklípku. Mám z toho velkou radost a stavím suché  zídky. To kamení mně fakt dost bere ,předělala jsem celý plán zahrádky..

              

 Holčičky pomáhají  - hlavně hrabat. Nejen myši , ještěrky, ptáci a  kočky  ze sousedství je uvádí  do akce.Jsou zde i jiní ,na které neplatí štěkání , výhrůžné postoje a zahánění.                         

                                             

U sousedů se rojí včely.Je to už kolikátý roj . Tenhle si vybral jabloňku blízko místa ,kde jsme právě pracovali. 

Soused se o ně samozřejmě hned postaral ,ale Mollinka stačila opět chytnout žihadlo.Včelky jí asi chutnají a z píchance si nic nedělá.     Chytá i mouchy a brouky.

    Meggy vše raději sleduje z povzdálí.

Ovšem  s  rezavými  mravenci  nejsou žádné  žerty.  Odvalili jsme velký kámen a pod ním byly  kukly.   Rychlost s jakou začaly  chůvičky  svá  miminka   odnášet  do  bezpečí  byla  úžasná.  

Mollinka samozřejmě zkoušela , není-li to k jídlu , dostala  opět  pár  štípanců  a  až do  večera  se  z   toho  nemohla vzpamatovat.

 Květiny dostávají dost zabrat,skrývají se v nich různí tvorečkové ,které je třeba objevit , chytit a sežrat.Ještě že je kytiček tolik.Také první ředkvičky a trávu je třeba ochutnat.

                

                

                 

A co takoví hlemýždi ,zdalipak je to jedlé?

Mollynka  z toho má vrásky na čele.

 

Ale ani pošlapané macešky a psí očichávání hlemýždě z obětí nevyruší. Inu .............. láska je láska.

                                          

 

  

                                                             

 Léto

Venku prší a na červen je dost zima. U kamen při teplotě 27 stupňů se pejskům spí docela dobře.

Další letní zážitky můžete vidět zde   

Růže -  úplně jsem se do nich zbláznila.Sázím je všude.

                                                  

Studuji literaturu ,bojuji s plevely a  škůdci .

Více či méně úspěšně  se pokouším  o řízkování.

Hlavně ,aby mladé rostlinky přežily zimu.

Na květinách bzučí včely a poletují motýli.Je docela obtížné je vyfotit , jsou ostražití a rychlí.  To však není nic proti vlaštovkám.

          

           

Vlaštovky a jiřičky -  moje letní můra  co se týká fotografování

Švitorky vyvedly mladé a všude je jich plno.Vyhřívají se na střeše , posedávají na drátech a provádí neskutečné hromadné nálety na vodu . Jejich švitoření je jak hudba. Snažím se tu atmosféru nějak uchovat.

           

Sedím u vody ,ráno ,v poledne ,večer,cvakám jeden snímek za druhým ,ale zachytit zřetelně vlaštovku v letu ,jak nabírá zobáčkem  vodu, se nezadařilo.  Bublinky na vodě a kapky na sušáku jsou ale také pěkné.

             

 Na fotografování jsou  nejvděčnější  květiny .  Nikdy jich není dost.

       

                

              

              

              

              

              

              

 A takhle pěstuje ovoce náš soused .No ,máme se ještě hodně co učit.        

        

Západy slunce na zápraží --  to nepotřebuje komentář.

        

       

Vlaštovky odletěly,podzimní práce skončily a my plánujeme krytí naší fenečky Meggy.Příští rok ,pokud se vše podaří přivezeme na zahrádhu alespoň jedno štěňátko.

Jaro 2006